Cestopis ze Skotska

Před loňskými prázdninami jsem si na webu jedné cestovní kanceláře našla zájezd  do Skotska. Nikdy jsem k využívání služeb cestovních kanceláří nijak netíhla, ale přesvědčila mne malá skupinka a ujištění, že budeme mít vždy dost času pro vlastní program. Itinerář nám majitel ck připravil předem a upravil ho dle našich představ. Díky tomu jsme viděli vše, po čem každý z nás toužil. Na všech místech bylo předem zajištěno ubytování v hostech a penzionech, stravu, kterou jsme si přivezli s sebou, nám průvodce vždy připravil až na stůl.

Na Skotsko nám počasí nečekaně přálo. Výjimkou byl jen jeden den deště. Teploty byly příjemné a často nás zahřálo i sluníčko.

Naše cesta začala v Brně, kde nás spolu s koly naložil průvodce a bezpečnou cestou nás převezl na trajekt a dále až do Stirlingu, kde jsme strávili první společnou noc.

Autem i na kole jsme stihli  projet téměř celé skotské pobřeží. Průvodce CK HROCH,  nám vždy pomohl přichystat  se na cyklo výlet. Vybavil nás mapou a podrobnými instrukcemi na cestu. On sám nám řídil doprovodné vozidlo, zatímco my jsme si užívali Skotsko na kole. Tato forma cestování je velice příjemná, obzvlášť když přeje počasí. Projeli jsme si mnoho míst a najeli množství kilometrů do našich cyklo deníčků. Proběhly i pěší výlety pomocí dalších dopravních prostředku – např. lodí na poloostrov Knoydart. Tam jsme na túře po tamější krajině strávili celý den. Ve smluvenou hodinu pro nás přijela „naše“ loď. Zpáteční cestou jsme pozorovali tuleně a další vodní zvířata a mořské ptáky.

Když se mě rodina a kamarádi ptali, co pro mne bylo nejkrásnějším zážitkem, neváhala jsem říci . Den začal jako vždy skvělou snídaní a přesunem několika mil autem. Kola jsme tentokrát nechali v přívěsu. Pěší cesta na pláž se zdála nekonečnou, ale první obrázky jsou nezapomenutelné. Krásná pláž s bílým pískem. Surfaři na vlnách, v dálce nádherný pohled na. Obrovské vlny padající na pláž. Naprosto okouzlující chvilka nastala s prvním dotekem oceánu. Právě v okamžik, kdy jsme se dotkla oceánu, vykouklo sluníčko a už nic nebránilo krátkému koupání. Voda měla sice stěží 15°C, ale odolat nešlo. Jen těžko jsem se s pláží loučila. I přes to, jsme se těšila na další nové zážitky.

Jen kousek za tímto zážitkem je putování po údolí Glen Affrick. Jedná se oblast, kde je zachovaná tehdejší skotská krajina. V údolí posetém starými borovicemi byla dvoudenní túra téměř jako z pohádky. Ani hustý déšť, který nás provázel celý den, mi nezkazil dojmy. Také začátek cesty nebyl nijak příjemný. Při balení našich batohu, nás „ožíraly“ mušky – místní postrach. Zbavili jsme se jich dřív, než začalo hustě pršet, stačilo se jen dát do pohybu. V dešti jsme šli několik hodin, než jsme konečně došli do horské chaty, kde jsme přečkali noc. Náš průvodce z Aktivní dovolené se celou cestu nesl se skvělou večeří, která nás po cestě velice zahřála. Na samotnou noc nikdy nezapomenu. S bubnujícím deštěm na plechovou střechu a myšlenkou, že do chaty může kdykoliv někdo na noc přijít jsem únavou rychle usnula. Probudilo mě až ranní sluníčko, které nám ukázalo domalovanou okolní krajinu, která byla schovaná za deštěm a tmou, při našem příchodu. Tato dobrodružná výpravy mi dlouho zůstane v paměti.

Po posledním dni stráveném v hlavním městě Skotka Edinburghu, jsme se vydali na zpáteční cestu. Cestovka nás všechny rozvezla i s koly až před dům. Takže jsme se nemuseli starat o dopravu s batohy a koly. I tento fakt mi dokreslil mou dovolenou do dokonalosti.

Zdroj: PR článek - Eva Truksová