Černohorská Budva se probouzí se západem slunce

Budva - Mare Adriatico

Do nejoblíbenějšího střediska Montenegra míří aktivní turisté, rodiny s dětmi, milovníci chytání bronzu, sportovní nadšenci, hudební fanoušci, obdivovatelé historie i kultury, nenapravitelní romantici i zvídaví dobrodruzi. Město nabízí nepřeberné množství možností, občas se může zdát, že až příliš. Na první pohled zaujme krásná příroda, sytě modré moře s odrážejícím se sluncem a červené střechy jadranské architektury. Při bližším pohledu je patrné rozdělení na původní starou a moderní novou Budvu, obě obklopené rušnými plážemi a moly s luxusními jachtami. V Budvě dostanete také jedinečnou možnost zúčastnit se některé z četných kulturních akcí, které se zde konají. Každé léto město hostí fenomenální divadelní festival Budva Grad Teatar, na jaře se odehrává třídenní karneval, a velmi často sem zavítají velké hvězdy showbyznysu, aby zde uspořádaly koncert. Většina lidí vábení černohorské krásky neodolá, a není divu, vždyť slunce zde svítí tři čtvrtiny roku a před nepříznivými vlivy chrání město pohoří Lovčen a Paštroviči.

Pohled na Budvu a okolní hory

Vše začalo před více než 2 600 lety

Nejstarší archeologické nálezy z oblasti jsou datovány až do 7. století před naším letopočtem. Legenda vypráví o založení města Bouthoe Kadmonem, synem fénických panovníků Agenona a Telofosy. Velkého rozkvětu se Budva dočkala za řecké nadvlády ve 4. století před naším letopočtem, ve 2. století pak měla podobný osud jako mnoho měst okolo Středozemního moře a stala se součástí Římského impéria. Jadranské obchodní centrum prošlo velmi neklidným vývojem. O čtyři století později začala určovat další vývoj oblasti Byzantská říše a arabský vliv. Dříve než se Budva stala konečně součástí Černé hory v roce 1919, patřila Benátčanům, Osmanům, Francouzům i Rakušanům. Pestrý vývoj se promítl do historických památek a je také příčinou kulturní odlišnosti Budvy od zbytku Černé Hory. V roce 1979 bohužel zasáhlo oblast silné zemětřesení a z více než 400 původních starých budov zůstalo pouze osm neponičených, naštěstí se však většinu podařilo opět zrekonstruovat.

Staré město při západu slunce

Západ slunce nad opevněním

Staré město chráněné citadelou

Nejkrásnější pohled na Budvu nabízí hradby starého města Stari Grad. Ať už si sem přijdete vychutnat klid probouzejícího se města, pozorovat ruch během dne anebo se nechat unést barevnou hrou západu slunce, vždy se vám podaří najít něco výjimečného. Celá historická část města je obklopena benátskými hradbami ze 14. století. Do města se dalo vejít dvěma branami – pevninskou (kopnena vrata) a mořskou (morska vrata), které se také dochovaly do dnešních dní. Brány vedou do labyrintu dlážděných úzkých uliček, kde se můžete na chvíli ztratit modernímu světu. Dokonce i v parném poledni stinné uličky a moře tříštící se o hradby vytváří pocit chládku. Během procházky se vynoří několik malých náměstíček a čtyři malebné kostely. Za návštěvu stojí zejména biskupská katedrála Svatého Jana Křtitele, jejíž základy byly položeny v 9. století a svou konečnou podobu získala ve století osmnáctém. Uvnitř jsou k vidění zachovalé italsko-krétské ikony a obrazy malířů benátské školy v průřezu od 15. do 17. století. Biskupský palác byl vystavěn hned vedle o století později. Další starobylou památkou je kostel Panny Marie na mysu, který je též z 9. století a dlouho sloužil i jako františkánský klášter. Čtveřici uzavírají kostel Sv. Trojice a kostel Sv. Sávy.

Kostelík na rozhraní staré a nové Budvy

Náměstí uprostřed hradeb

Posezení ve starém městě

Historické mapy, námořní muzeum i archeologické vykopávky

Archeologům se podařilo teprve před několika lety objevit pozůstatky raně křesťanské baziliky z konce 6. století před naším letopočtem. Do dnešních dní se dochovaly zbytky zdí a mozaiky na podlaze. Přítomnost baziliky jen dokazuje význam města již ve starověku. Další starověké nálezy jsou k vidění v archeologickém muzeu citadely. Galerie v citadele také hostí výstavu obrazů balkánských umělců a velmi zajímavé je tamní námořní muzeum s maketami lodí a navigačními přístroji. Nahlédnout vás nechají také do působivé knihovny zaplněné šedesáti tisíci výtisky starých knih i historických map. Procházka po opevnění, výhledy na ostrovy Sveti Nikola a Sveti Stefan nebo posezení na hradbách při pozorováním soumraku ideálně zakončí prozkoumávání starého města. S Budvou spojovaný šest kilometrů vzdálený (polo)ostrov Sveti Stefan, jehož fotografie se stala pro Černou Horu tak typickou, jako Eiffelovka pro Paříž, patří mezi nejfotografovanější objekty. Na ostrov se sjíždí celebrity z celého světa a z malé rybářské osady se stal ráj nejluxusnějšího ubytování a restaurací. Vstup přímo na ostrůvek, spojený s pevninou úzkou šíjí, je velmi omezený a do jeho uliček se nedostane jen tak někdo.

Námořní muzeum v citadele

Makety lodí v muzeu

Západ slunce a ostrov Sveti Nicola

Fotogenický ostrov Sveti Stefan

Vzhůru na promenádu

Pravým opakem starého města je moderní letovisko, které zde začalo vyrůstat během 80. let, a v 90. letech se naplno rozjela také éra nočních diskoték a klubů. Stále rostoucí resorty se snaží vyhovět nárokům přibývajících klientů. Pro trekaře se stany se v okolí nachází několik kempů (Budva, Avala nebo Maslina), které nabízí stanová místa pod olivovníky. Přímo v Budvě pak stojí nepřeberné množství hotelů od běžných tříhvězdičkových až po jeden z nejluxusnějších hotelů na Balkánu Splendid. Kousek od starého města začíná hotelový komplex Avala s mnoha různorodými podniky a restauracemi. Promenáda vede okolo zakotvených luxusních jacht a postupně se dostanete řadou restaurací se zahrádkami k pouličním stánkům s občerstvením i kioskům se suvenýry a veškerým vybavením do vody. Děti si jistě užijí některé z hřišť a dospělí mohou zajít na minigolf, tenis, fotbal nebo plážový volejbal. Únik z města nabízí dlouhé toulky podél jadranského pobřeží, během kterých lze dojít například tunelem do dalšího střediska Bečiči. V okolí Budvy začíná také 12 turistických stezek, které vás zavedou do blízkých hor a k různým přírodním zajímavostem. 

Jachty u mola

Žabí fontána

Kam na pláž?

Pobřeží lemují krásné písčité i kamenité pláže, kde bývá v sezóně obtížné najít metr čtvereční pro položení deky. Volnější bývají některé soukromé pláže hotelů nebo je zde možnost si pronajmout lehátka, za dražší poplatek přímo u vody a levněji blíže k promenádě. Vstup do vody je vcelku pozvolný, což ocení zejména rodiny s dětmi. Většině pláží byla udělena modrá vlajka, takže se můžete těšit na skutečně čisté pláže i průzračné moře. Na východě se táhne přes kilometr a půl dlouhá oblázková Slovenska Plaža, která je v podstatě přímo ve městě. Nabízí široké množství plážových barů a dají se zde objednat i různé sportovní aktivity. Okolo jedenácté hodiny je téměř nemožné sehnat na pláži volné místo. Známá je také písečná pláž Mogren, kam se dostanete po skalnaté cestičce hned za starým městem. Pokud nejste fanoušci přelidněných pláží a ruchu restaurací, měli byste zavítat spíše na tuto relativně klidnější pláž. Ještě o kousek dále na ni navazuje Mogren II., kde se sice platí vstupné 1 euro, ale není zde takový ruch. Pokud máte dopravní prostředek nebo vám nevadí dlouhé procházky, vydejte se směrem k Tivatu na tři kilometry vzdálenou pláž Jaz, o které se tvrdí, že je nejkrásnější pláží Černé Hory. Na závěrečné části pláže (cca 300m) najdete nudistickou zónu. Pěšky či autobusem se dostanete i na mnohem vzdálenější, přírodnější a klidnější pláže. Pro zcela soukromé koupání se můžete nechat zavézt lodí na ostrůvek Sveti Nikola.

Palmy lemují cestu k pláži

Noční život v Budvě

Budva bývá nazývána královnou nočního života pro východní pobřeží Jadranu. Nepřeberné množství barů, restaurací a dalších podniků se v noci promění k nepoznání. Zajít lze na klidnou romantickou večeři, ale také na divokou párty do klubu. Nočnímu životu vévodí dva kluby – velkokapacitní Top Hill nahoře nad městem a Trocadero pod mini Eiffelovou věží s provokujícími tanečnicemi u tyče. Možná budete mít štěstí a získáte pozvání i na soukromou párty na jachtě, kterých se zde také pořádá nespočet.

Párty na jachtě

Autor: Pickova Zdenka