Aralské jezero

Najdeme ho na hranici Kazachstánu a Uzbekistánu. Bývalo dokonce čtvrtým největším jezerem na světě, s rozlohou až 66 500 km², mohlo se pyšnit i hloubkou šedesát osm metrů. V těch časech ho také obývalo bezmála třicet druhů  ryb. Dnes je to jinak, bohužel.

Vodou ho původně zásobovaly dvě řeky, Amudarja a Syrdajra. Sovětský svaz se však rozhodl tento zdroj využít pro plánované bavlníkové plantáže, pro jejich zavlažování. Měl to být triumf sovětského zemědělství, místo toho na Aralu napáchal katastrofu, protože voda začala klesat. Dílo zkázy pak dokonala Rudá armáda, která tu testovala biologické zbraně.

S obnovou to moc růžově nevypadá, na vyschlém dně se nacházejí zásoby ropy, což je pro Uzbekistán o něco atraktivnější než osud přírodního unikátu. Kazašští sousedé se oproti tomu pokoušejí zachránit alespoň část původního jezera a řece Syrdajre do jisté míry vrátili její původní koryto.

Hladina severní části začala v roce 2006 stoupat, zmírnila se slanost, což znamenalo rovněž příznivější podmínky pro život, rybám se tu dnes vede o hodně lépe.