Haštalská ulice

„Hostitel svatých“, tak se přezdívalo ve starém Římě správci Dioklecianova paláce – Kastulovi, jehož známe pod českým jménem Haštal.

K tomu, aby se stal svatým musel nejprve zemřít mučednickou smrtí, což ve 3. století, nebylo pro přívržence křesťanské věrouky nic tak obtíženého. Sv. Haštal dal název pražské ulici, snad jediné tohoto jména u nás, která spojuje ulice U obecního dvora a Řásnovka a měří přibližně 370 m.

Kostel sv. Haštala

Věhlas muže, který ukrýval ve svém příbytku pronásledované křesťany, vedl ke stavbě mnoha jemu zasvěcených sakrálních staveb. Nejinak to bylo i s kostelem sv. Haštala, za jehož vznikem stojí členové řádu německých rytířů. Jedná se o jednu z nejstarších a dodnes dochovaných staveb v Praze, jejíž počátek je datován do roku 1190. Kostel sv. Haštala se nachází ve středu náměstí  a právě sem vede Haštalská ulice.

První písemná zmínka je doložena až v listině Václava I. z 21. 3. 1234. Na dobu svého původu odkazují i románské prvky základů kostela, který získal konečnou podobu za Karla IV. Své vykonaly dějinné události a zub času. Kostel byl poznamenán husitskými válkami v r. 1420, povodní v r. 1432, požárem v r. 1689, ale vždy znovu povstal z popela.

Zdroj mapy: openstreetmap.org

Haštalská ulice a okolí

Původní pojmenování okolí kostela bylo U sv. Haštala, části ulice, která vede směrem k Řásnovce, se říkalo Újezd podle osady, která zde byla asi ještě dříve než kostel. Dalším mutací jména sv. Kastula bylo  - Za Haštalem, takový název mělo okolí kostela ve 14. a 15. V  18. století se říkalo východní části ulice Svíčková podle domů U bílé svíčky (čp. 760) a U svíčky (čp. 940), západní část ulice nesla v té době již pojmenování Haštalská nebo Pivovarská podle pivovaru, jenž stával v místě dnešního domu (čp. 748). Současné pojmenování – Haštalská ulice, bylo úředně uvedené v platnost roku 1870.