Centrální sierra - místo, kde se psaly dějiny Peru

Vzhůru do Ayacucha

Tradiční styl života tepe v poklidném rytmu pod majestátními vrcholky Centrální sierry, rušná města střídají odlehlé vesničky, pestrobarevné šaty kontrastují s hliněnými budovami a většina míst je propojena posvátnou inckou stezkou nazývanou Qhapaq Ñan. Ideálním výchozím bodem pro dobrodružství v sierře je „město duší“ Ayacucho, které leží osm hodin cesty autobusem od hlavního města Limy. Ceny jízdenek se liší v závislosti na preferované kvalitě autobusu a také na období, ve kterém se vydáváte na cestu (čím blíže k významnému svátku, tím jsou jízdenky dražší). Vystoupání z 0 do 2700 metrů nad mořem bývá zpočátku náročné i pro místní, kteří proti nevolnosti žvýkají lístky koky. Cestovat se dá také lokálním letem, nicméně adaptace na nadmořskou výšku je pak trochu obtížnější. Příjemnou aklimatizací může být procházka uličkami okolo náměstí Plaza de Armas a návštěva největší zdejší katedrály Catedral Basilica de Santa María, kde se snoubí katolicismus s tradiční kosmovizí.

         Kostel ve čtvrti Santa Ana

Kam za poznáním?

Ayacucho je hrdé zejména na svých 33 kostelů (ve skutečnosti je jich mnohem více) a na vítězný oblouk v ulici 28 de Julio. Mezi nejzajímavější místa, která by určitě neměla ujít pozornosti, patří Museo de la Memoria, které živě vykresluje hrůzy napáchané Světlou stezkou a armádou na místním obyvatelstvu. Sympatická paní průvodkyně každého vtáhne do děje, protože sama zažila, jako mnoho dalších, temné časy a ztrátu nejbližších za působení vůdce Stezky Abimaela Guzmána. O poznání veseleji působí čtvrti umělců Santa Ana a Shosaku Nagase, které poodhalují tajemství výroby typických retablos, krásných výšivek nebo zajímavých šperků. Celé město také můžeme vidět jako na dlani z vyhlídky nad městem Cerro Acuchimay a odvážnější se mohou vydat vzhůru na kopec Cerro de Picota, na kterém stojí velký kříž, zářící v noci nad Ayacuchem.

Viva la fiesta

Místní lidé si velmi užívají fiesty a slaví při každé příležitosti. Rok se otevírá karnevaly (Carnaval Ayacuchano), lidé tančí v ulicích, četné průvody prezentují tradiční kroje či komické masky a večer se posedí u dobrého jídla i pití. Pokud se do Peru dostanete v období Velikonoc (Semana Santa), tak  se největší oslavy odehrávají právě v Ayacuchu. Semana Santa nemá jinde obdoby. Celé město ožije přílivem nových návštěvníků, a každý se může do oslav zapojit. V ulicích vznikají krásné obrazce z písku a rostlin, po kterých prochází po celý týden náboženské průvody lidí, oslíků a lam. Oslavy eskalují od poklidného navštívení sedmi kostelů až po nebezpečný běh s býky v ulicích. Na Velký pátek večer celé město zhasne a ulicemi prochází věřící se svíčkami, nesoucí osvětlenou rakev s Kristem. Vzkříšení se opět odehrává v latinskoamerickém duchu, kdy lidé čekají v ulicích na rozednění, zpívají, povídají si a popíjí. Během oslav se podává tradiční jídlo i speciální velikonoční nápoje, které rozhodně stojí za ochutnání.

     Zdobení cesty pro průchod procesí

      Nejmrazivější moment Semany Santy

Krásná příroda v okolí Pampa de Quinua

Občas je nutné si od ruchu města odpočinout. Oblíbené jsou procházky v údolí řeky Muyurina, kde se dá případně i vykoupat. Ještě zajímavější variantou je nasednout na minibus (colectivo), který odjíždí z náměstíčka Óvalo de Santa Magdalena do nedaleké vesnice Quinua. Řemeslo zde má opět silnou tradici a nemůžeme jinak než obdivovat dřevěná retabla a výrobu keramických ochránců obydlí. Nahoře za vesnicí se tyčí mohutný bílý obelisk, který důstojně připomíná vítěznou bitvu o nezávislost Peru na Pampa de Quinua v roce 1824. Po několika schodech je možné vystoupat i na vyhlídku z obelisku. Okolí nabízí dechberoucí výhledy do údolí, široké nebe a rozlehlé pláně, a je deálním místem pro začátek drobného treku. Cesta napříč plání zavede cestovatele k eukalyptovému lesu, kde shora padá dlouhý vodopád. Pokud máte více času, vydejte se na cestu ke skalám, skalním pyramidám, křivolakým stromům a dalším vodopádům. Zážitek ještě umocní pohled z koňského sedla, kdy můžete za 10-20 solů vyrazit na projížďku s průvodcem.

       Obelisk na Pampa de Quinua

    Výhled z Pampa de Quinua

    Výhled z Pampa de Quinua

Wari - vyspělejší než Inkové

V polovině cesty mezi Quinuou a Ayacuchem leží rozlehlé vykopávky předincké kultury Wari. Malé muzeum nabízí dostatek informací o historii této kultury a její srovnání s Inky, kteří si nakonec celou říši podrobili. S průvodcem či bez lze prozkoumat mohutné zdi, obytné prostory, obětiště či sofistikovaný systém pro pozorování astronomických i meteorologických jevů. Většina dalších památek naleziště je pokryta pichlavým lesem z opuncií, ale k jeskyni a dalším zajímavým místům vedou malé cestičky. Každý rok se zde v období letního slunovratu schází skupina Familia Ancestral Kunturkanki a vykonává ceremonii Inti Raymi, která je známá zejména díky své pompézní podobě v Cuscu. Komornější atmosféra má své nesporné výhody a zúčastnit se může opravdu kdokoliv. Kouzlo místa, přátelské přijetí, vůně dřeva palo santo, očistný rituál, respekt ke slunci (Taita Inti) a matce zemi (Pachamama) i tři přání fouknutá do lístku koky zanechají v člověku příjemný pocit souznění a klidu.

      Vykopávky kultury Wari

         Ceremonie Inti Raymi

Incká stezka na seznamu UNESCO

Vyhledávané incké památky nechybí ani v okolí Ayacucha. Nejblíže je možné zajet autobusem do městečka Huanta, kde kromě krásných přírodních scenérií prochází stezka Qhapaq Ñan, po které se dá dojít až do vesnice Huamanguilla. Poněkud dále (cca 4 hodiny cesty) stezka protíná městečko Huaytará, kterému dominuje katedrála postavená na inckých základech. Zájemci o historii mohou v okolí cesty obdivovat důmyslná terasovitá pole, někdejší zásobárny pro posly, pozůstatky obydlí nebo posvátná místa vystavěná v souladu s astronomickými úkazy na obloze. Po celém dni na nohou přijde vhod dobré jídlo a osvěžení. Peru je pověstné svou vynikající kuchyní a Centrální sierra netvoří žádnou výjimku. Typický pokrm pro region Ayacucha se nazývá puca picante, což je výborně připravené maso s červenou lehce pikantní omáčkou a rýží. Za ochutnání také určitě stojí lomo saltado, smažený pstruh (trucha frita), chléb s anýzem chapla anebo sladká kaše llipta. Pokud doma nechováte morče jako mazlíčka, je možné vyzkoušet také opravdu neobvyklé pokrmy. Traduje se (nevyzkoušeno), že právě v Ayacuchu připravují na nejlepší způsob slavnostní andský pokrm cuy chactado neboli smažené morče. Některé restaurace nabízejí dokonce lamí steaky. Zákusek nakonec z místní cukrárny, osvěžení papayovým smoothie (jugo de papaya) nebo nedělní buráková zmrzlina muyuchi, kterou místní ženy tradičním způsobem připravují na náměstí, pak završí nirvanu chuťových buněk.

         Katedrála Huaytará

       Incké zásobárny při Qhapaq Ñan

Už jste se stačili v Ayacuchu a okolí aklimatizovat? Tak vzhůru za dalším dobrodružstvím do 3 000 metrů nad mořem, kde se nachází vlakem dostupné městečko Huancavelica s termálními prameny, endemickými rostlinami Puya Raimondi,  opuštěnými doly a velmi zajímavými nativními komunitami...

      Nedělní zmrzlina Muyuchi na náměstí v Ayacuchu

Autor: Pickova Zdenka