Dovolená na Šoltě

Ač to může znít jako klišé, miluju  Chorvatsko. Do Chorvatska přece jezdí každý Čech. Nebo skoro každý druhý a ten první tam nikdy nebyl a mnohdy ani neví, proč ho to tam neláká.

S přáteli tam vyrážíme každoročně a pokaždé si vybíráme ostrov, pokaždé jiný. Milujeme  kola, turistiku a hlavně pohodu bez davu turistů.

Chorvatsko je pro mě synonymem voňavé mořské vody, kamenů, levandule a cikád. Před třemi lety jsme se potloukali po Hvaru a objevovali jeho skrytá kouzla podle cestopisné knihy Borise Filana, vrchního skladatele slovenské hudební skupiny Elán.

Loni jsme se zas vydali na ostrov Rab a v Loparu si užívali skrytých pláží zařezávajících se do pobřeží.

A letos nás upoutal seznam deseti nejkrásnějších ostrovů Chorvatska a mezi nimi byl ostrov Šolta. Nikdy dříve jsem o něm neslyšela a přitom se nachází jen 50 minut jízdy trajektem od Splitu. Volba padla na městečko Stomorska, kde jsme nakonec strávili 14 dnů. Stomorska je městečko, kde nejsou žádné hotely. Zato se tu dají při troše štěstí najít krásné apartmány s terasami a pohádkovými výhledy na moře, sousední ostrov Brač a taky na Split. Zejména v noci je to kouzelné.

Stomorska je zatím taková neobjevená prázdninová destinace. V centru se nachází historické jádro s uličkami tak úzkými, že pokud do nich omylem autem běžné velikosti vjedete, bez pomoci místních se neobejdete. Většina obyvatel mluví anglicky nebo německy, takže odpadá snaha upravovat češtinu a snažit se mluvit chorvatsky. Všichni jsou velmi ochotní a vstřícní. Služby jsou na vysoké úrovni a ceny více než přijatelné  ve srovnání s ostatními městy na ostrově.

     Ubytování v této lokalitě

Nenachází se tu velký supermarket, jen dva obchůdky se základními potravinami. Na pečivo je třeba si přivstat nebo se projet pár kilometrů do vnitrozemí. Až tady jsme si uvědomila, co doma postrádám. Už je to tak dlouho, co jsem neviděla žádného motýla. Zato na Šoltě jich je spousta a hlavně velkých. Kde se na ně hrabě babočka admirál. Pak taky kameny, pohupující se po hladině. Skvělý suvenýr pro všechny milovníky pedikůry. A nelze zapomenout na průzračně čistou vodu s živočichem, z laického pohledu křížencem hrocha a hlemýždě, kterého místní nazývají mořskou krávou. 

Ubytováni jsme byli v apartmánu asi 5 minut od moře a 10 minut od centra městečka. Ráno stačilo projít lesní pěšinou a zdolat pár útesů a byli jsme ve vodě. Nezapomenutelné bylo a navždy v mé paměti  určitě bude plavání podél pobřeží zakončené kávou a vínem v malebné kavárně. Na dovolené je přece dovoleno hřešit.

Večer se pak městečko zaplnilo lidmi a taky jachtami s vlajkami ze všech koutů světa. Bylo zábavné sedět v hospůdce a vidět lidem do kajuty, představovat si, jaké by to bylo mít vlastní jachtu, bílá kožená křesla a třeba i nějaký ten personál, aby byl komfort zaručen. Ve městě je také pár skvělých restaurací, které nabízejí vedle již tradiční pizzy také skvělé pokrmy z  ryb a místní  víno.

Když se nám zastesklo po davech nebo kultuře, stačilo ujet pár kilometrů a nasávat atmosféru města Maslinica.

Dva týdny utekly a my se s těžkým srdcem vrátili domů. Už teď plánujeme, kam se vydáme příští léto. Ať se máme na co těšit. Zřejmě to bude Brač......

    Mapa ostrova

 Autor: Hana Rottek