Kréta - Tajuplný ostrov štěstí

Za článek děkujeme paní Michalaki Maria

“Žádný  ostrov  na  světě  není   tak  tajuplný  a  neklade  tolik nezodpověditelných (či  zatím nezodpovězených) otázek  jako právě Kréta, v  podstatě kolébka evropské civilizace.  O tomto nevelkém ostrůvku,  který  má  rozlohu  asi  jako  Severočeský  kraj, bylo napsáno  nespočet   knih  -  vědeckých   studií,  pseudovědeckých doměnek, beletrie i poezie -, konají  se o něm kongresy za účasti badatelů  z   celého  světa,  zaměstnává   historiky,  lingvisty, archeology,  politology, geografy,  ale i  lékaře. Ti  všichni se snaží  zjistit  co  je  to  vlastně  zač  -  ten malý kus země ve Středozemním moři?

Nikdo  s určitostí neví, odkud se  vzali a kdo byli  původní obyvatelé,  jakto  že  před čtyřmi  tisícovkami let stavěli  nádherné  paláce  s   klimatizací,  jak  a  proč  jejich civilizace  zanikla, jaký  vztah  mají  současní obyvatelé  k těm původním a jak  je možné, že se dožívají  tak vysokého věku? Jaký je  vztah  mytologie  k   vykopávkám,  které  neustále  pokračují a nastolují  nové  a  nové  otázky?  Opravdu  existoval  labyrint s bájnou obludou Mínótaurem? Může to být palác Knóssos? Je možné, že by  odsud  na   prvním  létajícím  stroji  odletěli  Daidalos s Ikarem? Jak je  možné, že tenkrát se odívaly  ženy do odvážných modelů,  hodných  dnešní  Paříže?...

Zanechme badatelům jejich  tápání a vydejme se na  Krétu jen tak. Vykoupat se v křišťálovém  moři, spočinout na rozlehlých plážích, podívat  se  do  vysokých  hor  i  hlubokých  jeskyní,  projít se pomerančovníkovými  háji a  vinicemi, kolem  klášterů a vesniček, ztracených  na  náhorních  planinách,  vdechovat  vůni tamaryšků, majoránky,  tymiánu,  rozmarýnu  či  dobromyslu,  sednout  si pod košaté  olivovníky a  dívat se   na hvězdy,  které jsou  tady tak blízko! “

“Mezi  severním  a  jižním  pobřežím  se  rozprostírá krajina plná překvapení  -  rodišti  nejvyššího  boha  Dia  či malíře El Greka počínaje  přes  planinu  tisíců  mlýnů  a nejzachovalejší antické památky až po rozsáhlé vinice  se sluncem nalitými hrozny, divoce rostoucí  pomerančovníky či  nesčetná stáda  koz a  ovcí.

Původní  vesničky s  lidmi, kteří  nikdy nebyli  ani v "okresním" městě, kláštery  s pravoslavnými mnichy,  ženy, tkající přímo  na ulici  koberce  nejrůznějších  barev  a  vzorů,  osamělé  kamenné statky,  cedrové a  dubové háje,  vůně tymiánu,  kmínu a fenyklu, hospůdky,  které nemají  ponětí o  existenci mistra  Propera, ale o to více v nich chutná.
To všechno je Kréta -  a ještě mnohem více.”


“Olivovníky, olivovníky, olivovníky... Na Krétě je jich pětadvacet miliónů,  takže na  jednoho obyvatele  připadá padesát  olivových stromů.  Jsou  všude,  kam  se  podíváte.  Podivuhodně  zkroucené šlachovité   pevné  barokní   kmeny  se   stříbrošedými  korunami třepotavých   listů,  s   plody,   které   jsou  u   zrodu  jedné z nejcennějších  tekutin -  olivového oleje.  Není totiž  všechno olivový olej,  co se jako  on tváří. Olivovník  a jeho olej  byly v historii  vždy symbolem  prosperity a  bohatství. Od  ostatních olejů se ten olivový panenský liší  tím, že není ani chemicky ani tepelně  upravován. Ten  nejlepší  se  pozná podle  nazelenalé či hnědozelené barvy.  Na jeden litr je  potřeba pět kilogramů oliv, jeho výroba je  náročná a drahá. Právě tato  tekutina, v podstatě čistá  ovocná šťáva,  je základem  odpovědi na  otázku -  proč se Kréťané  dožívají  tak  vysokého  věku?  Vědci  a  lékaři bádali, zkoumali  a  testovali,  a  zjistili,  že  základem dlouhověkosti ostrovanů  je  jejich  jídelníček.  Vznešeně  to nazvali "krétská dieta".  Skládá  se  z  ovoce,  zeleniny,  vína,  sýrů, oliv, ryb a olivového oleje. Srdeční a  cévní choroby tu prakticky neznají, stejně jako řadu druhů rakoviny zažívacího ústrojí.

Kréťané ročně spotřebují  na  osobu  dvacet  litrů  olivového  oleje  -  v naší republice  máme spotřebu  16  litrů  rostlinných olejů  na osobu, ovšem ten olivový  je mezi nimi zastoupen tak  malým dílem, že je to  téměř  neměřitelná  položka.   Strom  života  -  jak  Kréťané olivovník nazývají  - ovšem nedává  pouze plody. Zbytky  oleje se vyvařují na  mýdlo a zbytky  dřeně a masa  oliv se vrací  do země jako hnojivo.  Z tvrdého dřeva  se stavějí domy,  dělá se z  nich nábytek i  nářadí, předměty užitečné i  krásné. Ostatně holubice, vypuštěná  z archy  Noemovy, aby   se podívala,  zda už  je konec katastrofy,  se  vrátila  na  loď  právě  se  snítkou  olivovníku v zobáčku. Od té doby je oliva také symbolem vítězství a slávy. “

"Kréťané  nejsou Řekové",  tvrdí jeden  z nejslavnějších zdejších rodáků, spisovatel  Nikos Kazantzakis. Jeho  kniha Alexis Zorbas, podle  níž byl  natočen jeden  z nejúžasnějších  filmů v historii kinematografie, je  situována právě na  Krétu.

Kréťané ztělesňují spojení  východní  a  západní  kultury  a  jejich povahy jsou pro Evropany  v  mnohém  nepochopitelné.  Poznáte  to  už  při  první návštěvě ostrova. Je až neuvěřitelné, jak jsou pohostinní a milí, mírumilovní,  usměvaví  i  bezelstní.  Po  staletí  museli  těžce bojovat  za svobodu  proti  okupantům  ze všech  světových stran. Přesto jsou schopni se s vámi  rozdělit o poslední kousek sýra či chleba.  S   otevřenou  náručí  vás  uvítají   u  svého  stolu  a přicházíte-li  v  míru,  jste   během  několika  chvil  jako  ten nejdůležitější  člen  rodiny.  Něco  takového  se  vám  jinde  ve Středomoří  nestane.”

Text: Karin Stružková

Kréta v číslech

Kréta je rozlohou přes 8 200 čtverečních kilometrů největším řeckým ostrovem a po Sicílii, Sardinii, Korsice a Kypru pátým největším ostrovem ve Středomoří. Délka ostrova od západu na východ činí 254 kilometrů, jeho šířka na nejužším místě u lerápetry je 12 kilometrů, na nejširším místě u Iráklionu 62 kilometrů. Ostrov se rozprostírá na místě zlomu mezi eurasijským a africkým zemským povrchem a patří seismicky k nejaktivnějším zónám tohoto prostoru.

Tvář krajiny určují vápencové hory, které vznikly ve třetihorách. Čtyři značně vysoké horské masivy, jejichž vrcholky jsou až do června pokryté sněhem a vytvářejí tak strhující kulisu, rozdělují ostrov na několik částí: od západu na východ jsou to Lefká Ori (Bílé hory), jejichž vrcholek Páchnes je vysoký 2 452 metrů, ve střední části je to pohoří Idi s 2 456 metrů vysokým vrcholem Psilorítis, na východě je to masiv Díkti (hory u Lassíthi), jehož nejvyšší vrcholek dosahuje 2148 metrů nadmořské výšky a nakonec horské pásmo Thripte jehož vrcholky dosahují až 1476 metrů. U jižního pobřeží spadají hory příkře do moře.

Na severní straně ostrova se oproti tomu nachází ploché pobřežní roviny využívané k zemědělství a zahradnictví. Široká a úrodná nížina Messará je ohraničená pásmem pobřeží. Avšak typičtější jsou pro Krétu náhorní plošiny obklopené horami: Lassíthi je ta nejkrásnější z nich; v osamělých Omalós a Chandrás stále ještě plyne původní vesnický život; náhorní roviny Nída a Katharó jsou v zimě neobydlené. Typické pro ostrov jsou i hluboké, romantické soutěsky, mezi nimi především Samariá a Imbros.

Předpověď počasí

Historie ostrova

Pokud se pro Krétu někdy použije označení „šestý kontinent“ světa, nikdo zřejmě nemyslí na obrovskou rozlohu či závratný počet obyvatel. Jde spíše o historické aspekty. Nejjižnější ostrov Evropy totiž může nabídnout více dějinných událostí než leckterý světadíl.

Kréta, ležící na okraji dvou vysoce rozvinutých civilizací - Mezopotámie a Egypta, je kolébkou první vyspělé kultury Evropy, která působila na středomořské okolí již od počátků kouzlem takřka neodolatelné přitažlivosti a jejíž tajemství nebyla do dnešních dnů zcela odhalena.

Později ostrov přispíval k lesku vrcholného helenismu a tvořil jeden barevný kamínek v mozaice byzantského impéria, než se stal kořistí námořních velmocí Středozemního moře.

A nakonec se v údolích a horách ostrova odehrával hrdinský boj za osvobození, který otřásl svědomím lidstva a pohnul velké státy k činům. Teprve na konci minulého století bylo jho cizí nadvlády setřeseno. Dějiny Kréty - to je rytmus vzestupů a sestupů do závratných výšek a temných hloubek, to je pouť plná utrpení jednoho neobyčejného ostrovního národa, která je fascinující až dodnes.

Příroda, pláže na Krétě

Na pobřeží Kréty, jehož celková délka je si 1 050 km, se nachází mnoho krásných pláží. Většina vyhledávaných míst je hlavně v severní části, ve které se roviny pozvolna svažují. Na jihu ostrova spadají hory příkřeji směrem k moři. I tady se nacházejí znamenité pláže, některé z těch nejlepších jsou však těžko přístupné a dostat se k nim je možné pouze z moře. Čisté moře - vodstvo Kréty je považováno za jedno z nejméně znečištěných v Řecku -, teplé klima a vysoké teploty vody vytváří z ostrova ráj pro milovníky vodních radovánek.

Další příznivou okolností je to, že zde neexistují soukromé nebo jinak vyhrazené pláže, všechny jsou volně přístupné. A hlavně - koupání je tady bezpečné. Na méně navštěvovaných úsecích je však třeba dávat pozor na nečekaný výskyt proudů. Údržba pláží není ještě tak dokonale zorganizována jako v některých jiných turistických oblastech Evropy. Pláže se čistí pravidelně jen tam, kde se o to starají soukromí provozovatelé. To se týká také lehátek a slunečníků. Sladkovodní sprchy najdeme většinou jen v bezprostřední blízkosti hotelů nebo turistických komplexů. Ve většina letoviskách se vyvěšují  praporky signalizující stav počasí nebo hrozící nebezpečí. Přesto tu ale platí: pro návštěvníky, kteří se chtějí vykoupat do sytosti, je ostrov jako stvořený.

Ubytování na Krétě

Pokud se vám Krétá zamlouvá, můžete hledat ubytování na Krétě například zde.

Čtěte také:

Největší řecký ostrov - Kréta

Kréta - ostrov s historií

Kréta, tajemný poklad Řecka

Řecké město Heraklion

Levné letenky pod 500,- Kč vč. tax!

Letenky na Krétu za 2 960 Kč

Doba letu na Krétu