Nerudova ulice

Když psal Jan Neruda svůj slavný fejeton „Kam s ním“, bydlel na Malé Straně v Ostruhové ulici. Jeho domovem byl v letech 1845–1857 raně barokní měšťanský dům s domovním znamením se dvěma slunci v kartuši.

Dnes jej známe pod názvem „U dvou slunců.“ Pokud tehdy byl problém vyhodit na ulici nenápadně z okna starý slamník, tak dnes by to bylo zhola nemožné.  Nerudova ulice, jak byla přejmenována na počest svého slavného obyvatele v roce 1895, pozbyla temná zákoutí a je nyní výstavnější, než tomu bylo v druhé polovině 19. století.

Královská cesta

Nerudova ulice se nachází na Malé Straně, kde propojuje Malostranské náměstí s ulicemi Úvoz, Radniční schody a Ke Hradu. Její původ se dá odvodit z pradávné cesty, která vedla k pražským vltavským brodům a později k mostům. Trasa ulice vznikla při novém založení Malé Strany za Přemysla Otakara II. v roce 1267. Stala se tak místem, kde se k životu probouzela a za živelných pohrom a válečných událostí zase zanikala, podhradní zástavba.

Původní ulice byla také mnohem užší a pro snadné stoupání koňských potahů, zde byly umístěny trámy. Slavnou – královskou cestou se stala díky korunovačním průvodům českých králů, jež vedla přes Karlův most až na Pražský hrad. Původně středověké domy, získaly v době renesance nový vzhled, ale po požáru v roce 1541, byla většina domů opravena a dostala tak barokní, později klasicistické fasády. Stále zde, ale zůstaly zachovány původní stavební prvky: historické portály, zámky, dveře a domovní znamení.

Svoji konečnou proslulost ji přinesl až slavný Jan Neruda, jehož kroky zněly na kočičích hlavách v polovině 19. století.

Významné stavby

Zatímco měšťanské domy v ulici jsou většinou původní středověké a jen později upravované, velké barokní paláce vznikly nově na místě původní zbořené zástavby. 

 Lichtenštejnský palác, dnes sídlo AMU, má číslo popisné 1/258 a vchod z Malostranského náměstí. Dům u Zlaté kotvy a U tří zlatých jelínků pochází z 18 století a nese číslo popisné 4/206.  Další palác v ulici, který je dílem slavného Santiniho, Morzinský, pochází z roku 1714 a pyšní se plastikami F. M. Brokoffa.  Původně středověký dům 6/207, s fasádou z 18. století, nese název U červeného orla. Další půvabný název má i dům s adresou 12/210 – U tří housliček. Č. popisné 15/249 nese Palác Kinských, jinak také známý pod názvem U zlaté koruny.  Výčet paláců bychom mohli zakončit Kolovratským, který byl postaven v letech 1716–1721 podle plánů J. B. Santiniho a se sochařskou výzdobou M. B. Brauna. Nemůžeme zapomenout ani na kostely P. Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána, také kajetánský nebo theatinský, z roku 1691, snad podle plánů J. B. Matheyho.

Názvy měšťanských domů jsou malebné samy o sobě a budí v člověku touhu, vydat se na jejich podrobnější průzkum. Můžeme si prohlédnout např. domy – U osla v kolébce, U zlatého kola, U Bonapartů, U sedmi švábů, U zlatého lva a U červeného lva, U zeleného raka, U hlubokého sklepa, U bílé labutě, U zeleného jelínka a konečně dům U dvou slunců, s pamětní deskou Jana Nerudy.

Poloha ulice, zdroj mapy - openstreetmap.org

Nerudova ulice nepochybně patří k těm nejvíce romantickým zákoutím v Praze, její návštěvník se zde může projít v čase a představit si, jak královský průvod českých panovníků, tak proslulého spisovatele s plnovousem, jak klape hůlkou po dláždění.

Autor: Marie Ondová

Výběr z booking.com

Ubytování v této lokalitě