Norské moře

Severní hranici tvoří Špicberky (patří  Norsku), západní, východní Island a jižní hranici norský Geirangerfjord.

Vznik moře můžeme datovat do doby před přibližně 250 milióny lety. Charakter moře je poměrně nepředvídatelný a stejně tak skalnaté pobřeží se vyznačuje členitostí. Rozkládá se na ploše 1 383 000 km².

Četnými mořskými bouřemi je poznamená též zdejší příroda. Ta je navíc díky špatnému počasí mnohdy zcela odříznutá od světa a tato izolace zde pomohla dochovat řadu člověkem nenarušených míst.

Typickými zástupci mořské fauny je fytoplankton, dále nejrůznější druhy korýšů, z ryb se tu vyskytují ve velké míře sledi. Ve větším množství je tady možné zahlédnout i některé zástupce řádu kytovců – plejtváky malé, keporkaky nebo kosatku dravou.

Krakatice - Gonatus fabricii	Korál - turbinatka větvená	Krevetka severní

Stopy lidské přítomnosti v Norském moři

Místní fauna však není tím jediným zajímavým, co může Norské moře nabídnout. Řada nadšenců sem míří dokonce i na dovolenou. Plachetnici nebo jachtu si není problém půjčit a objevovat tak zdejší krásy přímo z mořské hladiny.

Moře je do jisté míry lidskou činností negativně poznamenáno, a to jak znečištěním, tak i důsledky rybolovu. Ten trvale snižuje především populaci tresek, a to i přes snahy tomuto jevu bránit ustanovováním kvót ze strany Norska a Ruska. Na mořském dně se rovněž nacházejí bohatá ložiska ropy a zemního plynu.

Norské moře je stejně tak opředeno celou řadou mýtů a pověstí. Po řadu staletí totiž bylo pomyslným koncem světa. K tomuto odlehlému koutu se tak váže například legenda o krakenovi, což je bájný obří hlavonožec, který dokáže potápět celé lodě. Tento živočich má reálný předobraz v podobě krakatice obrovské, která je stále do velké míry hádankou i pro současné biology.

Čtěte také:

Středozemní moře

Karibské moře

Rudé moře

Jaderské moře

Andamanské moře

Ligurské moře

Severní moře

Černé moře

Korálové moře