České hory

Už vás letos někdo vzal na  hory? Ne? Tak my to právě teď napravíme a vezmeme vás na takovou malou toulku po těch českých. Sice tu nemáme žádné velehory, ale svou zajímavostí si se zahraničními giganty nezadají. Čtěte dál.

Zastávka číslo jedna: Krkonoše

Nejvyšší pohoří republiky na úvod nemůže chybět. A samozřejmě se nelze nezmínit i o vůbec nejvyšší hoře, jíž je Sněžka, která měří 1 603 metrů. Nalezneme jej na severu Čech, na jihu polské části Slezska. První stopy názvu Krkonoše musíme hledat už v šestnáctém století.

Kozí hřbety v Krkonoších

Tipy na hotely - Krkonoše

Dnes jsou Krkonoše sice místem, kde panuje vůbec nejdrsnější podnebí u nás, přesto je tu pozoruhodná příroda. Asi ne každý to úplně ocení, ale žije tu třeba dost druhů pavouků původně známých jen ze vzdálenějších lokalit.

Flóru zastupují zase především  lesy, listnaté a smíšené, kde se dominantní dřevinou stal buk. A také tu najdete nesčetně vodopádů, což jsou zatím skvosty tak trochu v pozadí zájmu. Vůbec ten nejvyšší se jmenuje Pančavský, rekord získal s téměř sto padesáti metry.

Na ochranu všech těchto unikátů zde také byl už roku 1963 vyhlášen Krkonošský národní park. A nejen ony sem ve všech ročních obdobích lákají mnoho návštěvníků, jde o vyhledávanou turistickou lokalitu jak pro zimní, tak i pro letní aktivity. A nad tímhle vším bdí prý podle pověstí bájný Krakonoš.

Pokračujeme na Šumavu

Jde o pohoří, které byste našli na hranicích s Rakouskem a Německem. Z hlediska geologického se jedná o vůbec jedno z nejstarších v Evropě. Titulem nejvyšší bod se pyšní Großer Arber čili Velký Javor, který se nachází na německé straně, v Bavorsku, u nás drží tento status Plechý. První doložitelnou písemnou zmínku o dnešním názvu Šumava máme ze sedmnáctého století.

Co se charakteristiky podnebí týče, vyznačuje se především nízkými teplotami, v nichž nezaznamenáte přílišné výkyvy a hojným množstvím srážek. V přírodě jsou nejvýrazněji zastoupeny lesy, kde převažuje smrk a buk. Z fauny se zachovala původní středoevropská zvířena, asi jako nejznámějšího zástupce můžeme označit rysa ostrovida. Na záchraně této vzácné šelmy a jejím návratu do volné přírody se podílely i královédvorská a ostravská ZOO. Dnes ji bohužel nejvíce ohrožuje člověk, pytláctví znamená výrazný problém.

Snahy o ochranu zdejšího prostředí vyústily v roce 1991 v založení Národního parku Šumava, který je dosud tím největším u nás.

Černé jezero na Šumavě

Tipy na hotely - Šumava

Podíváme se i do Jizerských hor

Jedná se o nejsevernější pohoří naší republiky. Nacházejí se při hranicích s Polskem, kde byste také objevili jejich nejvyšší vrchol, který se jmenuje Wysoka Kopa. Z české strany je to potom hora Smrk. Název získaly po zde pramenící Jizeře, přičemž jméno samotné řeky je obestřeno tajemstvím, má snad keltský původ a mohlo by znamenat něco jako prudký, rychlý. Poprvé se objevilo již ve třináctém století.

Ohledně podnebí tu panuje především rekordně vysoké množství srážek, vůbec nejvíc jich naměřili na stanici Nová Louka.

Flóra byla značně poničena lidským zásahem, nejprve necitlivým kácením. Sice se projevily snahy o nápravu výsevem nových stromů, dovezené smrky se však ve zdejších podmínkách moc neosvědčily. Poslední ránu jim zasadil sám člověk, poškození průmyslovými imisemi z Polska devastaci lesů završilo. Se zmizením původního prostředí se pojí i úbytek živočichů, někteří se sem ale pomalu navracejí, třeba pstruh obecný.

Ubytování - Jizerské Hory

Pohled z Ještědu na Jizerské hory

Čekají nás Beskydy

Beskydy, správně a oficiálně, myslíme-li české pohoří, Moravskoslezské Beskydy, leží v severovýchodní Moravě, na hranicích se Slovenskem. Nejvyšším bodem samotných Beskyd je Babia hora, tu byste našli na hranicích Slovenska s Polskem. U nás si prvenství připisuje Lysá hora. Etymologický původ jejich jména není jasný ani odborníkům, znamenat má horskou pastvinu.

Lysá hora - mapa

Beskydy spadají do pomezí oceánského a horského klimatu, tedy byste tu mohli prožít chladná léta, ale překvapivě mírnější zimy. Charakteristicky se projevuje i velká oblačnost.

Na jejich území se objevují především jedlobukové lesy a horské smrčiny, ale zastoupeny jsou také louky a pastviny. Za pozornost stojí též původní pralesovité porosty. Rovněž fauna patří k jedinečným, vyskytuje se tu zejména medvěd hnědý, který se sem dostal ze Slovenska a dnes je považován za přísně chráněného, neboť je kriticky ohrožený.

Populární jsou hlavně pro turisty, jak pro pěší, tak i pro milovníky cyklistiky, díky husté síti značených tras.

Tipy na ubytování - Beskydy

Svoje putování skončíme v Javorníkách

Kdybyste je chtěli vidět na vlastní oči, čekala by vás cesta na Moravu, až k hranicím se Slovenskem. Nejvyšší bod, Veľký Javorník, neleží u nás, ale právě u našich východních sousedů, v ČR je to Malý Javorník. Na českém území patří pod CHKO Beskydy a svůj název patrně odvodily od stromu, tedy od javoru.

Velký Javorník

Tipy na ubytování v Javorníkách

Našli byste tu ale spíše smrčiny a řídce též jedle. Z flóry patří k tomu nejzajímavějšímu na české straně také vzácné druhy rostlin, kupříkladu orchideje. I tady byste ze zástupců zvířecí říše objevili velké šelmy jako vlka obecného, ale rovněž ptactvo, mimo jiné třeba kulíška nejmenšího. Nutno ovšem přiznat, že s pestřejší přírodou se lze setkat spíše až za našimi hranicemi.

Ráz Javorníků, a tím i život v nich, ovlivnila lidská činnost, člověk tu původní lesy hojně nahradil pastvinami a loukami, svou činností začal zdejší krajinu měnit ku obrazu svému již v 16. století.

Dnes jde o vyhledávaný cíl mnoha turistů. V zimě lákají lyžaře, v létě zase vábí milovníky pěší turistiky nebo fanoušky cyklistiky.

Široká nabídka ubytování na horách přes portál booking.com