Starobylé německé město na Labi je nejčastějším cílem turistů především díky věhlasné galerii Zwinger. Pokud ovšem do saských Drážďan zavítáte, byla by škoda omezit svou návštěvu pouze na tuto jedinou pozoruhodnost.

Istanbul, dříve také známý pod názvem Cařihrad, je hlavním městem Turecka. Díky své výhodné strategické poloze byl odjakživa důležitou křižovatkou na hranicích dvou světů. Jedna polovina města je evropská, druhá již patří do Asie.

Jihofrancouzský Montpellier tvoří srdce departmentu Hérault a regionu Languedoc-Roussillon nedaleko Středozemního moře. Obývá ho 244 tisíc lidí a v pořadí jde o osmé největší město v rámci celé  Francie.

Hlavním městem francouzského Alsaska je Štrasburk se svými 237 tisíci obyvateli. Jeho historie je velmi dávná, protože ho v roce 12 př. n. l. založil už římský císař Augustus (63 př. n. l.–14 n. l.) a římské stopy jsou dodnes vidět v základech kolmých ulic Rue du Dome a Rue des Hellebardes a nechybí ani četné vykopávky z římských dob.

Slunce, přímořské pláže a luxus, to se vybaví každému návštěvníkovi, když se řekne francouzské letovisko Nice. Nachází se na jihu Provence mezi Cannes a Monakem. Patří do departementu Alpes-Maritimes a zahrnuje necelých 344 tisíc obyvatel.

Jihozápad  Francie ukrývá metropoli departmentu Gironde a regionu Akvitánie, město Bordeaux s více než 241 tisíci obyvateli ležící na řece Garonne. Zdejší starý přístav si dokonce již vysloužil zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Toulouse se svými více než 461 tisíci obyvateli tvoří centrum departmentu Haute-Garonne na jihozápadě  Francie a je v pořadí čtvrtým největším francouzským městem.

Rozhodně se má čím chlubit, protože bylo už v dávných dobách střediskem obchodu probíhajícím mezi Středomořím, Pyrenejemi a Atlantikem.

Hlavní město regionu Nord-Pas-de-Calais s 226 tisíci obyvateli bylo od nepaměti místem, kudy procházeli nepřátelé, kteří chtěli škodit  Francii. Vícekrát ho při svých taženích zničili Angličané, jednou mu dokonce několik desítek let vládli Španělé.

Sídelním městem krále se Paříž stala už roku 987 za vlády panovníka Huga Kapeta (†956). Obrovský rozvoj metropole má ale na svědomí hlavně král Filip II. August (1165–1223). Jeho zásluhou se objevuje v ulicích dlažba, rodí se městské hradby i královský palác Louvre.

Centrem rýnského departmentu je historií dýchající  francouzské město Lyon. Když k němu připočítáme i všechny příměstské části, je hned po Paříži druhým největším francouzským sídlem. Má více než 1,7 milionu obyvatel.